Jak vybrat udírnu

Domácí uzení je oblíbenou vášní mnoha Čechů. Přináší nejen chutné pokrmy, ale jde také o specifický rituál, který má unikátní atmosféru. Jak si vybrat nejlepší udírnu pro domácí využití?

Typy udíren 

Typ udírny souvisí s materiálem, z něhož je udírna vyrobena. V tomto směru je potřeba si především nastudovat specifika konkrétních produktů. Úplně univerzálně nelze říci, která udírna je nejlepší, záleží, co od ní vlastně očekáváme.

Dřevěná udírna

Dřevěné udírny jsou podle mnohých vyznavačů uzení jednoduše ty jediné „pravé“. Dřevo dodá uzeným pokrmům charakteristickou chuť, která je přirozeně výrazná i bez použití nejrůznějších umělých zvýrazňovačů.

Uzení masa v dřevěné udírně má zkrátka svou atmosféru a doslova dýchá romantikou časů našich dědečků. Navíc takováto udírna i sama o sobě dobře vypadá, takže vám stylově zkrášlí zahradu.

Udírna ze dřeva je vhodná zejména pro uzení metodou studeným kouřem, vyznačuje se také dobrou tepelnou izolací. Navíc nabídne i poměrně velkorysý vnitřní prostor. Ale pozor, dřevěné udírně nesvědčí příliš vysoké teploty.

Dřevěnou udírnu si dokonce můžete pořídit jako šikovné stavebnicové řešení – např. udírny TOHOS. V takovém případě ji můžete jednoduše vyndat jen v okamžiku, kdy ji potřebujete. Materiál udírny je ovšem potřeba pravidelně ošetřovat, neboť dřevo ochotněji podléhá vnějším vlivům.

Plechová udírna

Plechové udírny představují skvělé řešení zejména pro svou dobrou mobilitu. Bývají totiž často navrženy jako přenosné.

Značnou výhodou provedení z tohoto materiálu je jednoznačně nízká cena. To se týká primárně udíren z pozinkovaného plechu. Ten je ovšem méně odolný. Pokud si tak představujete spíše nějaké trvanlivější řešení, zvolte těžší a odolnější ocel. V případě udíren z oceli je samozřejmě nutné počítat s vyšší cenou.

Hojně vyráběné jsou také plechové udírny z nerezu. Nerezové udírny jsou nenáročné z hlediska údržby, neohrozí je navíc ani koroze. Většinou se jedná o udírny s elektrickým vytápěním.

Zděná udírna

Zděná udírna patří mezi ty, které můžeme označit pojmem „bytelná“. Díky materiálu, ze kterého je postavena, nabízí nejdelší životnost ze všech výše uvedených typů.

Používat ji navíc můžete i celoročně. Cihla je odolná vůči povětrnostním vlivům, nevadí jí déšť, mráz ani značný žár. Navíc ji nemusíte složitě opečovávat. Zděné udírny se sice delší dobu roztápí, ale naakumulované teplo zase umí udržet delší dobu.

Počítat musíte s tím, že udírna vystavěná z tradiční cihly je oproti předchozím typům o něco náročnější na realizaci. To vás však nemusí příliš trápit, pokud si udírnu necháte postavit odborníky. Jen je potřeba si uvědomit, že za tuto službu si už trochu připlatíte.

Elektrická udírna

Elektrická udírna sice nepředstavuje samostatný materiálový druh, přesto bývá k jednotlivým provedením tradičně zařazována.

Tato varianta udírny je osazena topnou spirálou, která slouží jakožto zdroj tepla. Opatřena může být i generátorem kouře. Udírna je energeticky úsporná a nenáročná na provoz. Uzení s elektřinou je také poměrně rychlé.

Čas i teplotu umí nastavit zařízení automaticky, uzení tak zvládne i laik. Podle odpůrců tohoto druhu udíren pak ale celý proces uzení postrádá právě ono osobité kouzlo.

V elektrické udírně také nedochází k hoření, ale pouze k zahřívání topiva, provoz je proto i bezpečnější. Obvykle se v nich spalují dřevěné brikety, štěpky nebo peletky. Klasické udírny využívají dřevo nebo dřevěné uhlí.

Jak volit udírnu podle velikosti

Velikost je klíčovým parametrem konkrétní udírny. Obecně lze tato zařízení rozdělit na pevné a přenosné udírny.

Pevné provedení je zpravidla zděné či dřevěné a jak vyplývá z jeho označení, jednoduše ho nikam nepřenesete, na zahradě zůstává. Přenosnou udírnu využijete, pokud chcete udit například na terase, případně si ji budete chtít odvézt například na chalupu.

Velikost udírny se udává v litrech a vybírat ji musíme s ohledem na konkrétní potřeby. Pokud pravidelně neudíte kilogramy masa pro velkou společnost, je samozřejmě zbytečné vytápět rozsáhlý udicí prostor.

Požadovanou velikost lze určit také jednoduše podle toho, kolik potravin udírna pojme. Do běžné střední velikosti se pro představu vejde asi 10 až 20 kg masa.

Tip: Jak vybrat ten pravý gril?

Jaké součásti najdete u každé udírny

Při výběru udírny se často setkáte s terminologií, která označuje konkrétní části udírny. S každou z nich se pak pojí i řada doporučení či diskusí. Mezi základní části, které obsahuje každá udírna, patří:

• Topeniště – podle umístění může být přímo součástí udírny, nebo se setkáte i se samostatným ohništěm, které přivádí kouř do udícího prostoru přes kouřovod. Topeniště může být vybaveno záklopkou pro regulaci tahu vzduchu.
• Kouřovod – jde o klasickou plechovou trubku, která spojuje udící prostor či skříň s ohništěm.
• Udící prostor – tak se označuje místo, kde dochází k samotnému uzení potravin. Součástí udící skříně může být i speciální mřížka pro zachycení případného odpadávajícího jídla či tuku. V horní části je většinou systém pro uchycení tyčí, kde jsou zavěšeny potraviny k uzení.
• Komín – jako u běžných kamen i udírna potřebuje odvod dýmu z udící skříně. Právě to zajišťuje komín, který je většinou osazen i záklopkou pro regulaci tahu.

Tipy pro správné uzení v udírně

Udit můžete v podstatě třemi způsoby – studeným kouřem, teplým kouřem a horkým kouřem. Platí pravidlo, čím kratší dobu se maso udí, tím potřebujete vyšší teplotu. Pokud však sledujete i trvanlivost potraviny, pak čím kratší dobu se udí, tím se snižuje i trvanlivost.

• Studený kouř – při tomto způsobu uzení je teplota v udící skříni mezi 20–30 °C. Uzení pak může trvat i 72 hodin. Výsledná potravina má ovšem i vyšší trvanlivost.
• Teplý kouř – jde o takový kompromis mezi trvanlivostí a délkou uzení. Teplota se pohybuje mezi 50–60 °C a doba uzení je většinou kolem 10 hodin.
• Horký kouř – tímto způsobem se udí zejména potraviny určené k rychlé spotřebě, kde neřešíte trvanlivost. Teplota uzení je mezi 60–90 °C a stačí vám 2-5 hodiny.

Podívejte se také do naší sekce o vaření.