Jak si vybrat pařeniště?

Pařník je zjednodušená varianta skleníku. Umožňuje pěstování rostlin na záhonech přikrytých průhlednými deskami pařeništních oken. Využívá se pro urychlení růstu rané zeleniny nebo napěstování sadby. Dříve jej lidé vyráběli ze starých oken či latí v kombinaci s igelitovými pytli, dnes si už můžete v obchodech vybrat z nejrůznějších typů pařníků, které jsou mnohem hezčí.

Díky pařeništi urychlíte růst rostlin na jaře, na podzim zase prodloužíte zahrádkářskou sezónu. Výhodou oproti klasickým skleníkům bývá nízká cena a snadná stavba. Výběr pařeniště závisí hlavně na tom, jaké plodiny a v jakém množství v něm budete pěstovat a jak velkou máte zahradu. Pařeniště se vyrábí v mnoha velikostech, ta největší mívají výšku kolem dvou metrů a délku i přes deset metrů.

Obsah článku

Materiály

Nejlevnější pařeniště jsou tvořena drátěnou nebo kovovou konstrukcí a PVC deskami. Těm se raději vyhněte, protože jejich životnost bývá jen 1 – 2 sezóny. Pařeniště ze dřeva mohou vydržet několik sezón, ale dřevo musí být kvalitně ošetřeno, aby kvůli vlhkosti nezplesnivělo. Nejmodernější pařníky mají pevnou ocelovou nebo hliníkovou konstrukci, která mívá dlouholetou životnost a je více stabilní. Materiál stříšky pak volte podle plodin, které budete v pařeništi pěstovat. Bývá vyrobená z plastu nebo fólie.

Pokud potřebujete dočasné zapaření a vytvoření vhodných podmínek pro růst rostlin, tak si vyberte fólii. Rostliny pak mohou dále růst a můžete je snadno sklidit. Plastové pařníky jsou určeny pro stálé umístění a často se v nich pěstují rajčata, okurky a ostatní plodiny. Většinou také mají větší životnost. Pařeniště s výplní z komůrkového polykarbonátu vynikají dobrou tepelnou izolací, pařníky z čirého či plně průhledného polykarbonátu zase mívají vysokou světelnou propustnost a odolají i krupobití.

Konstrukce

Pevnost konstrukce a kotvení k zemi je důležité hlavně u velkých pařenišť, která mohou být snadno odnesena silným větrem. U drobných pařenišť si zvolte takový systém otevírání, kdy odklopíte celou vrchní část pařeniště. Budete tak mít okamžitý přístup k rostlinám. Menší pařníky můžete větrat hlavním víkem, větší pařeniště pak mívají větrací otvory, kapsy nebo okna, případně i dveře. Otvory jsou většinou uzavíratelné pomocí suchého nebo klasického zipu. Pokud chcete zamezit vnikání hmyzu a škůdců do pařníku, měly by být otvory kryté sítěmi proti hmyzu.

 

Obydlíčko