Přistihla vás smutná událost a řešíte dědictví nemovitosti? V tomto článku se dozvíte, co vše musíte udělat, jaké jsou způsoby dědění, co to je dohoda o vypořádání dědictví a mnoho dalšího.
Vypořádání dědictví nemovitosti
Získali jste dědictví po rodičích a máte další dva sourozence. Jak tedy nemovitost rozdělit? Pokud v závěti nebylo uvedeno, že celá nemovitost patří například nejstaršímu potomkovi, všichni máte stejný procentuální podíl na nemovitosti.
Nejlepší je, když se v rodině domluvíte, aby si pouze jeden potomek nechal celou nemovitost a ostatní vyplatil. Pokud nikdo nemá o nemovitost zájem, přichází na řadu prodej nemovitosti.
Než se podíváme na to, jak vypočítat hodnotu majetku, popíšeme si, na jaké skupiny se dělí dědictví. Existují dva způsoby dědění, a to dle závěti (ex testamentum), která má přednost, a nebo dle postupných skupin dědictví.
Čtěte také: Co je potřeba vědět o darování nemovitosti
Dědici ze zákona
Jedná se o fyzické osoby, které se stanou dědici po zůstaviteli. Řadí se podle dědických skupin, pokud zůstavitel neurčí jinak v závěti. Skupiny zde uvádíme za sebou, od té, která má největší přednost.
- Manžel či manželka + děti
Každý dědí stejným dílem. V případě, že některé z dětí nedědí (z důvodu odmítnutí, neznámého pobytu či jiného důvodu), jeho podíl získává jeho potomek. V této skupině nemůže vdova či vdovec dědit sám, tudíž pokud neměli děti, dědí se podle druhé skupiny.
- Manželé, rodiče a osoby žijící ve společné domácnosti
Osoby žily ve stejné domácnosti alespoň 1 rok před smrtí a pečovaly o domácnost, nebo byly odkázány na zůstavitele výživou. Dědí se stejným podílem, ale pokud se jedná o manžela/manželku nebo partnera, získává minimálně 50 % dědictví. Pokud pozůstalý je sám i ve druhé třídě, dědí polovinu dědictví, a zbylá polovina se rozdělí rovným dílem mezi ostatní osoby.
- Sourozenci
V této skupině dědí zůstavitelovi sourozenci či spolubydlící stejným dílem. Pokud jeden z dědiců odmítne dědictví, automaticky přechází na jeho potomky. Pokud však dědic děti nemá, jeho podíl přiroste ostatním dědicům.
- Prarodiče
Zde dědí stejným dílem zůstavitelovi prarodiče
- Prarodiče rodičů
Pokud nedědí nikdo z předchozích tříd, dědí zůstavitelovi praprarodiče.
- Vnuci sourozenců a děti prarodičů
Zde dědí stejným dílem prasynovci a praneteře nebo strýcové a tety.
- Stát
V případě, že zůstavitel nemá žádné příbuzné, nebo příbuzní dědictví odmítají, dědictví přechází státu.
Čtěte také: Co řešit při koupi staršího domu nebo rekonstrukci? Rozhovor s projektantem Martinem Perlíkem
Jak se oceňuje nemovitost
Při každém dědictví je třeba v rámci dědického řízení předložit notáři cenu nemovitosti, kterou může provést odhadce, ale postačí i realitní makléř, který vypracuje posudek. Pokud se dědici dohodnou, sdělí notáři svůj plán o rozdělení a případně se finančně vyrovnají.
Jaký je postup v dědickém řízení?
Existují dva způsoby, jak se dědické řízení řeší – záleží, zda byla sepsána závěť či ne. Pokud nebožtík nenechal závěť, notář se musí řídit zákonem o dědických skupinách.
Po smrti blízkého nemusíte kontaktovat notáře vy. Notář kontaktuje nejbližší osoby sám, často vybírá toho, kdo zařizuje celý pohřeb, protože předpokládá, že právě tato osoba má největší přehled o zemřelém včetně přístupu k jeho financím. Jelikož důstojný pohřeb není levná záležitost, schovejte si z pohřbu veškeré doklady, pro nárok na vyplacení pohřebného je budete potřebovat.
Notáře vybírá soud poté, co dostane zprávu o úmrtí z matriky – z důvodu zachování nestrannosti není možné notáře měnit nebo si ho vybrat. Průměrně se jedná o měsíc od úmrtí, než se notář ozve.
Na schůzce notář prověří všechen majetek a další potenciální dědice. Také je dobré zjistit, zda zesnulý nenechal doma výše zmíněnou závěť.
Co se započítává do dědictví
Do dědictví spadá všechen movitý a nemovitý majetek, případná autorská práva, ale pozor – i dluhy zesnulého.
Co si přinést na první schůzku s notářem
- Samozřejmostí je doklad totožnosti.
- Pro co nejpřesnější odhad majetku budete potřebovat výpisy z bankovních účtů zesnulého a nejlépe doklady o veškerých finančních záležitostech (půjčky, vkladní knížka, spoření, investice), doklady k majetku (auto, nemovitosti).
- Závěť, která byla sepsána pouze doma (závěti sepsané u notáře jsou uložené centrálně).
- Údaje o veškerých potenciálních dědicích. Je potřeba nahlásit jejich jména a data narození.
Průběh dědického řízení
Notář poté postupně ověřuje všechny doklady a zjišťuje, zda zesnulý nenechal u jiného notáře sepsat závěť, listinu o vydědění, dědickou smlouvu, nebo jakýkoliv jiný spis, který by mohl pozměnit průběh dědictví. Pomocí výpisu z katastru nemovitostí ověří všechen majetek. Prověří zůstatky na účtech a nesplacené půjčky.
Poté, co notář prověří všechny potřebné věci a vytvoří kompletní seznam majetku, finančních prostředků, dluhů a potenciálních dědiců, nařídí konečné jednání, kam pozve všechny dědice. Většinou se toto jednání koná 3-4 měsíce po úmrtí a pozvánku byste měli dostat minimálně deset dní před konáním. Na tomto sezení se přednese i případná závěť, kterou zesnulý ponechal. Notář dědice informuje o dědictví, finančních obnosech, ale i dluzích.
Podá informace o tom, že dědictví se nemusí přijmout, ovšem se tato slova musí promyslet, protože, pokud jednou dědictví odmítnete, už na něj nemáte nárok, to samé platí i s přijetím.
Následně se podepíše dohoda o vypořádání dědictví a dluhů. Když se dědici dohodnou, že celé dědictví získá jedna osoba, je dědictví uzavřeno. Pokud se nedomluví, postupuje se podle dědických skupin.
Celé dědické řízení trvá kolem půl roku, pokud se však vyskytnou komplikace, doba se může prodloužit.
Lhůta pro napadení dědictví
Jako ve mnoha věcech, i zde můžete podat napadení v případě nesrovnalostí nebo nesouhlasem s dědictvím:
- Odvolání proti usnesení o dědictví: Pokud nesouhlasíte s rozhodnutím notáře o dědictví, můžete podat odvolání do 15 dnů od doručení usnesení.
- Žaloba oprávněného dědice: Pokud se po pravomocném ukončení dědického řízení zjistí, že skutečným dědicem je někdo jiný, může tento oprávněný dědic podat žalobu na vydání dědictví do tří let od právní moci usnesení o dědictví.
- Napadení platnosti závěti: Pokud chcete zpochybnit platnost závěti, je třeba tak učinit do tří let od okamžiku, kdy jste se dozvěděli o svém dědickém nároku.
Odmítnutí dědictví
Odmítnutím přijdete o všechen vám přidělení majetek po zesnulém, ovšem pokud víte, že měl vysoké zadlužení a jeho majetek vám ani dluhy nepokryje, je výhodnější se dědictví vzdát a přijít tak i o placení dluhů po zesnulém. Po vysokých dluzích by vás mohla vymáhat exekuce a mohli byste se dostat do problémů, které vám za to nestojí.
Myslete na to, že dědictví můžete odmítnout pouze do měsíce ode dne, kdy vás soud o vašich právech vyrozuměl.
Napadení závěti
Pokud jste před několika lety napsali závěť, nemusíte s ní stále souhlasit, stačí ji odvolat například zničením listiny, nebo výslovným prohlášením – u notáře písemně.
Pokud jste se ocitli v momentě, kdy nesouhlasíte se závětí od zesnulého, můžete ji napadnout. Tento případ se stává docela často a průběh řízení prodlužuje. Tudíž si promyslete, co opravdu chcete udělat. Problém nastává, když zesnulý sepsal za život několik závětí, musí se složitě dohledávat, která je nejnovější a dle které se řídit.
Jaké jsou důvody vydědění
Pokud chcete někoho vydědit, musíte to sepsat podobně jako závěť, buď notářsky, nebo doma. Vydědit lze i vašeho potomka, důvodem bývají špatné vztahy, jeho zadluženost, nebo že je rozhazovačný.
Dle nového občanského zákoníku § 1646 se nemůže člověk vydědit jen ze špatné nálady. Musí dojít k jednomu z těchto bodů:
- Neposkytl zesnulém potřebnou pomoc, když byl v nouzi.
- Neprojevuje o zůstavitele takový zájem, jaký by měl.
- Byl odsouzen za trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze.
- Vede trvale nezřízený život.
Řešení dědictví je náročný proces, hlavně při nedostatku informací o dědicích, odmítání dědictví nebo napadání závětí. Je smutné, když při takové to události vznikají v rodinách hádky o tom, kdo co zdědí, proto se snažte i ve vašem zájmu domluvit vždy klidně a racionálně.
