Místo, které spojuje minulost a přítomnost. To je rekreační objekt v Ošelíně

Od novostaveb se očekává kvalita provedení, funkčnost a bezproblémové užívání. Postrádají ale to, co naopak nabízejí tradiční desítky až stovky let staré objekty, historii, genius loci. Investor z Německa hledal na tuzemském venkově blízko hranic zajímavý objekt s příběhem, kde by se mohl na stáří usadit.  Spolu s architektem objevili v původně německé obci Ošelín hospodářskou usedlost čp.19, která zůstala po druhé světové válce již neobydlena. Rozhodl se, že ji zakoupí a postupně zrekonstruuje.

Zahájení prací

Práce na architektonické studii byla zahájena v roce 2010, poté následovaly další projekční fáze a získávání potřebných povolení, na všem se podílel architekt Jan Alex Řezáč z architektonického studia MODULORA, který měl zkušenosti s podobným typem staveb.

Při projektu takového rozsahu a specifičnosti se musí brát v potaz nejen samotná stavba, ale i prostředí, kontext, do kterého je zasazena. Z těchto důvodů bylo nutné respektovat a chránit hodnoty v území, vzrostlé staleté duby, stávající vesnickou architekturu. I přesto, že byly stávající budovy v dezolátním stavu, představovali pro architekta i investora historickou hodnotu, kterou chtěli zachovat a poté tradičním způsobem rekonstruovat.

Protnutí starého a nového

Hlavní myšlenkou projektu bylo propojení a zároveň i zviditelnění napětí mezi starou a novou architekturou.  Kontrast formy je jasný a čitelný. Nový objekt je vložen mezi stávající hmoty bývalé hospodářské usedlosti, stodolu a obytný dům a uzavírá pozemek z jižní strany od příjezdové komunikace.

Přízemní horizontální hmota se saunou vytváří krytý vstup i vjezd a zároveň propojení s patrovou hmotou s apartmány.

Dva identické apartmány nad sebou o velikosti 3+kk /65m2/ jsou přístupné krytým venkovním schodištěm, exaktní kubická hmota kontrastuje s vesnickou zástavbou, kterou představuje dům se sedlovou střechou.

 

Využití dostupných zdrojů

Vzhledem požadavku na rychlost výstavby byla zvolena technologie montované dřevostavby. Na objekt byly využity tradiční stavební materiály jako je dřevo, kámen a využily se i jejich textury a barevnost současným moderním způsobem.

Ke stavbě byly použity místní zdroje a místní řemeslníci, díky čemuž se minimalizovaly náklady na dopravu i energii. Dřevo na fasádu, nehoblovaný modřín byl získán z místní pily, dubová podlaha v obytných místnostech, průmyslová kantovka, je taktéž z regionu.

V minimalisticky řešeném interiéru dominují čisté linie, které jsou kontrastují s texturou dřevěné podlahy. Krbová kamna umístěná v hlavní obytné místnosti podtrhují atmosféru vesnické usedlosti.

O tom, že zachovávat místa s duší a historií a citlivě je rekonstruovat se vyplatí, dokazuje i ocenění, které tato stavba získala v roce 2014: Národní cenu za architekturu Grand Prix architektů.

Hodnocení čtěnářů
[Celkem: 3 Average: 5]
Zaujalo vás něco?

      Komentujte článek

      Obydlíčko