Přineste zeleň do města. Vertikální zahrady mohou v budoucnosti vyřešit problém s nedostatkem jídla

Na hodinách svítí 6:30. Zvoní budík. Vypnete ho, vyskočíte z postele, protáhnete si, dáte 5 dřepů a jdete na balkon. Nasajete do plic čerstvý vzduch, utrhnete si dvě tři rajčátka, případně i okurek a bazalku a můžete si jít připravit zeleninový salát, který si vezmete s sebou do práce. Kde že jste vzali na balkoně zeleninu? Přece na vertikální zahradě. Že ji nemáte? Tak si ji vytvořte.

Co je to vertikální zahrada?

Na vertikální zahradě můžete pěstovat rostliny na kolmé stěně, díky čemuž ušetříte spoustu místa. Rostliny zde prosperují s minimálním množstvím substrátu. Kromě estetického významu podporují vertikální zahrady i zdravé bydlení. Jsou totiž vhodným čističem vzduchu, snižují hlučnost interiérových i exteriérových prostor, zachycují prach, ochlazují přehřáté prostory a osvěžují vnitřní mikroklima.

V Česku nejsou vertikální zahrady tolik rozšířené, ale je to škoda. Díky odpařování vody z listů totiž ve městě vytvoří příjemný chládek a zvlhčí vzduch. Navíc přinesou svěží zeleň do městské šedi a zakryjí mnohdy nehezké fasády domů.

Výhody vertikálních zahrad

  • estetická stránka
  • vhodný čistič vzduchu
  • snižují hlučnost interiérových i exteriérových prostor
  • zachycují prach
  • ochlazují přehřáté prostory
  • osvěžují vnitřní mikroklima

Co můžete na vertikální zahradě pěstovat?

Na vertikální zahradě můžete pěstovat rostliny hydroponicky, kdy kořeny vrůstají do speciální textilie, ale i za použití kvalitní zeminy s kompostem. Hydroponie je vhodná pro okrasné květiny, v zemině nasypané do systému kapes, kapsářů nebo dřevěných polic však můžete pěstovat i drobné ovoce a zeleninu.

Nemáte zkušenosti s pěstováním zeleniny a máte k dispozici vlastní zahradu? Pak začněte na rovné ploše, třeba v malém foliovníku. Až přijde doba, kdy se budete muset přestěhovat do města, třeba za prací, zkušenosti zúrodníte na vertikální zahrádce na balkoně.

Pro vertikální zahradu jsou vhodné rostliny, které přirozeně rostou na skalách a skalních převisech. Do tmavších částí, kde se předpokládá vyšší vlhkost, vysaďte rostliny ze subtropického a vlhkého prostředí. Můžete experimentovat a zkoušet různé rostliny, vyhněte se ale popínavým druhům rostlin, které se příliš rozpínají. Ty je totiž těžké v kompozici stěny usměrňovat v růstu.

S nezvyklými podmínkami si poradí i trávy zvyklé na stepní stanoviště. Neosvědčily se skalničky, které potřebují příliš hluboko zakořenit. Vertikální zahrady mohou být i užitkové. Daří se v nich například jahodám, hrášku či bylinkám. Při výběru rostlin se řiďte hlavně podle vlhkostních, tepelných a světelných podmínek v bytě.

Pro exteriérové vertikální zahrady volte rostliny, které dobře a rychle kryjí podloží a jsou odolné vůči extrémním povětrnostním podmínkám. Důležitá je orientace vůči světovým stranám. Nejpřívětivější je západ, zejména je-li prostor chráněn před větrem. Pro exteriérové vertikální zahrady můžete použít trvalky, dřeviny, jakou jsou keře a polokeře nebo dvouletky.

Konstrukce vertikálních zahrad

Nosnou konstrukci vertikální zahrady připevníte na zeď, případně postavíte samonosnou konstrukci do prostoru. Do ní pak umístěte moduly osázené rostlinami. Údržba je nenáročná, a navíc můžete zahradu napojit na automatické zavlažování s časovačem.

Konstrukce je různá, můžete využít prodávané systémy, nebo si vyrobit vlastní. Systém SKALE je tvořen z plastových částí, které spojíte zaklapnutím do libovolného tvaru. Ke zdi ji upevníte pomocí hmoždinek a vrutů. Na připravenou konstrukci zavěsíte jednotlivé květináčky, které mají ve dnu otvor pro protečení přebytečné vody. Pod stěnu umístěte sběrnou nádobu na vyteklou vodu. Plato na dva květináče spolu s nádobami pořídíte za 300 Kč.

V obchodech seženete i květinové kapsáře z akrylu v mnoha barevných variantách. Kapsář o velikosti 50 × 45 cm koupíte za 600 Kč. U hydroponického pěstování nemusíte používat zeminu, protože kořeny vrůstají do speciální textilie. Cena klasických vertikálních zahrad je vzhledem k poměrně malé poptávce a náročnému konstrukčnímu řešení vyšší. Pohybuje se kolem 15 – 20 000 Kč za metr čtvereční.

Jak může vypadat vertikální zahrada? Inspirujte se na Pinterestu.

Zavlažovat můžete klasicky z konvičky, nebo pomocí provrtané hadice umístěné na horní hraně vertikální zahrady. Přebytečnou závlahovou vodu můžete zachytávat do nádoby pod vertikální zahradou a znovu ji využít. Pomocí čerpadla ji třeba vrátíte zpět do zalévací hadice. Celý proces zavlažování může být plně automatický.

Nedostatek světla vyřešíte umělým osvětlením, které podpoří fotosyntetický proces v rostlinách. Pořiďte plnospektrální žárovky, metal-halogenidové výbojky nebo halogenidové žárovky. Pro instalaci umělého osvětlení připravte samostatný přívod elektrického proudu z hlavního jističe k vertikální zahradě.

Domácí výroba, aneb co všechno se dá použít

Z desek ze staré palety můžete vyrobit dřevěnou opěrnou konstrukci, na kterou pověsíte pomocí háčků staré plechovky, PET lahve, vysloužilé okapy, plastové barely a spoustu dalších věcí. Do nádob nasypete hlínu a zasadíte květiny, bylinky, zeleninu i drobné ovoce, třeba jahody. Na závěsnou konstrukci pověsíte i celou řadu textilních kapes, které naplníte zeminou.

Konstrukci pro zavěšení květináčů vyrobíte také z kari sítě nebo pletiva. Pro vertikální zahradu můžete využít i různé držáky květináčů. Květináče můžete rozpůlit na dvě části a přilepit na dřevěnou desku v libovolném úhlu. Desku připevněte na zeď, do květináčů nasypte zeminu a vysaďte květiny.

Jak si vyrobit vertikální zahradu z palety

Použijte paletu s označením HT, která nebyla chemicky ošetřena. Kromě palety potřebujete ještě netkanou textilii, odpadní pytel, sponkovačku a nůžky. Na dno obrácené palety přisponkujte textilii tak, aby zakryla všechny strany kromě té horní. Na dno dejte odpadní pytel a opět ho přisponkujte. Stačí, aby sahal do půlky palety. Pak paletu obraťte a vsypte do ní zeminu. Vejde se jí sem až 120 litrů.

Do připraveného vertikálního záhonu nasázejte rostliny. Do spodních pater dejte větší rostliny, aby nestínily těm menším. Propojení zeminy a velkého kořenového systému vytváří dobré mikroprostředí pro jejich výživu. Po zasazení nechte paletu týden vodorovně, aby rostliny zakořenily. Po týdnu ji ještě na týden zvedněte do úhlu 45 stupňů, a pak už ji můžete pověsit nebo opřít o zeď.

Budoucnost vertikálních zahrad

Na výstavě EXPO 2015 představily pavilony Izraele a USA budoucí možnost využití vertikálních zahrad pro pěstování zeleniny a rostlin využitelných v potravinářském průmyslu, třeba obilí nebo kukuřice. Jednotlivé záhony jsou vlastně sestavou plastových přihrádek s přívodem vláhy. Do nich jsou umístěny zemina a semena či sazenice. Osetí by zřejmě probíhalo v horizontálně ležícím záhonu a tyto segmenty by se přenesly na konstrukci na fasádě. To je však nepraktické hlavně při sklizni.

Jiný systém obsahuje segmenty, které se dají překlopit směrem k „ochozu“, ze kterého je k záhonům lepší přístup pro údržbu i sklizeň. I zde by však osázení probíhalo v horizontální poloze. Výhodou je možnost pěstovat zeleninu a ovoce v místech jeho spotřeby, takže by odpadl problém s jejich dovozem a skladováním.

Zelenina by se mohla pěstovat na neprosklených částech kancelářských budov, výrobních hal a skladů. Jedná se o alternativu k systému umělého pěstování zeleniny ve vertikálních farmách, které se instalují dovnitř budov, třeba opuštěných továrních hal. Oproti těmto farmám se u vertikálních zahrad ušetří za umělé osvětlení a vzduchotechniku.

Sporným bodem vertikálního pěstování zeleniny je jeho ekonomická stránka. Systém truhlíků je poměrně náročný na přísun vláhy a živin a instalace nosné konstrukce se závlahovým systémem a hnojením je nákladná. Vyřešit se musí i přístup pěstitelů ke všem částem vertikálních záhonů. Zatím se jedná jen o vizi a zkoumání možností. Blíže realitě jsou právě vertikální farmy.

Další čtení o vertikálních zahradách:

We will be happy to hear your thoughts

      Komentujte článek

      Obydlíčko